Croatia

Croatia

Poslední den Velikonočních prázdnin, v hlavě se mi promítají všechny úkoly a věci, co mě čekají tenhle týden. Začínám mírně panikařit, dokola si promítám všechny ty starosti. Ale teď v poslední podvečer se pokouším ještě na chvíli uklidnit, zaposlouchávám se do intra xx a myšlenkami cestuji o rok zpět.

To léto jsem neplánovala vůbec žádnou dovolenou. První měsíc jsem trávila každé dny co jsem mohla s přítelem a naopak druhý měsíc jsem se snažila vydělat si nějaké své peníze. A když jsem se dozvěděla o týdnu, který máme v září strávit se souborem v Chorvatsku, byla jsem opravdu nadšená a radovala se jak malá holka. Týden prodlouženého volna u moře, skvělé.

A teď už to bude skoro rok co jsem se válela celý den na pláži s knížkou. Dny strávené s přáteli a výlety s večerním vystoupením našeho souboru, kdy po dohrání posledních not, se i ti nejstarší zvedli a hlasitě nám tleskali. Po úspěchu, kterého jsme dosahovali, jsme měli na zpáteční cestě autobusem o zábavu vystaráno. Každou chvíli prohodili kluci nějakou tu svou hlášku, nebo vtip, za který vždy dostali tvrdým pohledem od naší paní učitelky, která se ale nenápadně kolikrát taky usmála.

Celkově mi chybí ta lehká vůně slané vody, kterou vám teplý vánek přináší do pokoje. Horké dny plné zářivého sluníčka. Pocit odpočinku a volnosti, které jsem vždy pocítila při posezení na menších skálách o které bily vlny. Smích s radostí, které se nesli celým pobřežím. Každodenní lenošení a nic nedělání. Týden jen pro odpočinek. A proto už odpočítávám dny do posledního zvonění ve škole. Už si pomalu připravuji plavky a plánuji mnoho výletů na prázdninové dny.